Impulz ke změnám tehdy překvapivě přišel ze Sovětského svazu, kde se roku 1985 ujal vedení KSSS reformně naladěný Michail Gorbačov. Hesla jako odzbrojení, perestrojka a glasnosť se v zemích východního bloku stala podnětem k určitému uvolnění. Zatímco ale např. v Polsku a Maďarsku se stále otevřeněji diskutovalo o nutnosti změn, v Československu převládala snaha uhájit dosavadní neostalinistický kurz. V roce 1987 po návštěvě M. Gorbačova v Praze muselo ale i československé vedení přijít s vlastním programem tzv. socialistické přestavby. Ten opatrně připouštěl jisté změny v řízení hospodářství, ale ne v politické rovině. Funkci generálního tajemníka ÚV KSČ obsadil M. Jakeš, jehož osobnost se stala symbolem upadajícího komunistického režimu.

Navzdory pomalému tempu „perestrojky“ se československá společnost začínala nenápadně probouzet. Od roku 1988 se tisíce lidí účastnily protirežimních demonstrací. Ještě pár let předtím to bylo naprosto nevídané.

Policejní složky sice shromáždění brutálně rozháněly a organizátory zatýkaly, ale touhu po změnách už nešlo zastavit. Když pak na začátku listopadu 1989 padla berlínská zeď coby symbol rozdělení Evropy, bylo zjevné, že změně se nevyhne ani Československo. Změna začala násilným rozehnáním pokojné studentské demonstrace 17. listopadu, pokračovala stávkou studentů a umělců a vznikem Občanského fóra. Pražské Václavské náměstí každý den zaplnily desetitisíce demonstrantů, protesty se postupně rozšířily do celé země.

Paralyzovaná komunistická moc a její bezpečnostní aparát už nebyly schopné čelit tak masivním protestům. V pátek 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany, o víkendu se pak na Letenské pláni sešla dosud nejpočetnější statisícová demonstrace. Ke generální stávce 27. listopadu se už připojila většina veřejnosti. Brzy nato federální shromáždění zrušilo článek ústavy o vedoucí úloze KSČ, v prosinci pak došlo ke zvolení nové federální vlády národního porozumění v čele s M. Čalfou s převahou nekomunistů.

Nenásilné svržení komunismu, pro které se vžilo označení sametová revoluce, završilo 29. prosince 1989 zvolení neformálního vůdce opozice Václava Havla československým prezidentem.