ČERVEN 2020

Kdo byla Milada Horáková?

Její odkaz, myšlenky a osobní statečnost nás inspirují dodnes. Jméno Milady Horákové ale dnes známe především v souvislosti s monstrprocesy a justičními vraždami v 50. letech 20. století.

Více

Neslevila ze svých názorů a zaplatila za to životem. Statečná, vzdělaná a neústupná. Komunistický režim v ní viděl ohrožení, a proto se jí zbavil. Už víte, o kom je řeč? JUDr. Milada Horáková. Známe ji především jako oběť režimu, která v inscenovaném soudním procesu dostala trest smrti.

Milada Horáková se ale zapojovala do politiky už před druhou světovou válkou. Jako poslankyně Československé strany národně socialistické se například podílela na nové podobě některých (tehdy značně zastaralých) zákonů o rodině. Aktivní byla i v otázkách solidarity na poli sociální spravedlnosti, sociální péče a zabezpečení.

Vzhledem ke svým postojům a spolupráci s odbojem strávila většinu druhé světové války v nacistických věznicích. Gestapo ji zatklo už v roce 1940. Ani brutální výslechy a hrozba trestu smrti ji ale nezlomily. Po válce pokračovala v politické činnosti. Totalitnímu režimu byla ovšem nepohodlná i tentokrát. V červnu 1950, půl roku po svém zatčení, si v Praze na Pankráci vyslechla rozsudek trestu smrti. Neodvrátilo ho ani to, že o milost pro ni telegrafovali i Albert Einstein nebo Winston Churchill. Režim svůj postoj nezměnil.

Jméno Milady Horákové dnes známe především v souvislosti s monstrprocesy a justičními vraždami v padesátých letech 20. století. Milada Horáková ale nebyla jen oběť. Bratr prezidenta, Vojta Beneš, o ní říkával, že byla „nejchytřejší ženská v Československu“.

A co říkají ostatní pamětníci? Vtipná a charismatická. Poslankyně parlamentu, bojovnice za ženská práva, ale i vlastenka. Milující matka a manželka. Tak ji viděli, tak si ji pamatují.

Stejně tak její talent, inteligenci, citlivost… A to, že byla ochotná se v zájmu Československa nezištně angažovat. Všechno tohle ale bohužel bylo důvodem, proč se jí komunistický režim bál. V padesátých letech se víc než kdy jindy potvrdilo, že totalitě vyhovuje stádnost, tupost a ustrašenost.

Na tuhle hru ovšem nebyla Milada Horáková ochotna přistoupit. Vzhledem k tomu, že šlo o jednu z nejstatečnějších Češek v naší novodobé historii, kterou nezlomilo ani gestapo během tříletého věznění, kdy ji poprvé odsoudili k smrti, bylo jen otázkou času, kdy začne vadit komunistům. Tvrdé výslechy vedené Státní bezpečností a jejími sovětskými poradci na sebe skutečně nenechaly dlouho čekat.

Výsledek: rozsudek smrti. Neodvrátilo ho ani to, že o milost pro Miladu Horákovou telegrafovali i Albert Einstein nebo Winston Churchill. Režim svůj postoj nezměnil.

Poslanec Josef Lesák s poslankyní Miladou Horákovou v roce 1947.
Dopis, který napsal Albert Einstein 14. 6. 1950 telegramem Klementu Gottwaldovi.

Ale nezměnila se ani Milada Horáková. Do poslední chvíle zůstala věrná sama sobě a svým zásadám. Její myšlenky můžeme ocenit i díky dochovaným posledním dopisům.

Připomeňte si s námi Miladu Horákovou nejen jako symbol, ale jako skutečnou ženu, jejíž příběh nás dodnes hluboce zasahuje a inspiruje.

Děkujeme Vám, Milado.
Lidé jako Vy nám tu dnes opravdu moc chybí.

Všem, kdo budou během výročí popravy Milady Horákové poblíž některého místa pojmenovaného po ní, pošleme připomínkovou SMS.