Emil Zátopek, jedna z největších českých sportovních osobností, svým odvážným gestem umožnil svému kolegovi Stanislavu Jungwirthovi, jehož otec byl politickým vězněm v Jáchymově, odjet v roce 1952 na letní sportovní hry v Helsinkách. Tím, že řekl „Buď na olympiádu pojede i Jungwirth, nebo nejedu.”, projevil velkou osobní odvahu a riskoval svou kariéru. Emil Zátopek pak v Helsinkách svými třemi vítězstvími na jediné olympiádě, dosáhl jedinečného sportovního výsledku, který se dosud žádnému dalšímu atletovi moderních dějin nepodařilo zopakovat.

Běh, a sport obecně, je totiž nejen způsob života nebo soutěž o dosažení co nejlepších výsledků v dané disciplíně. Jde i o specifický pohled na svět, pravidla fair play. Je i prostředkem vyjádření emocí a životních postojů. Přesně tak ho vnímal legendární vytrvalostní běžec Emil Zátopek. Jeho přínos světu a Česku připomínáme ve 4. ročníku O2 Pražské štafety, kde předáváme pomyslnou štafetu a celý závod se ponese ve znamení svobody, odvahy, přátelství a týmové solidarity.

To, co dnes bereme jako samozřejmý projev solidarity, mělo v raných 50. letech daleko hlubší přesah. Nikdo nemohl tušit, zda zmíněný výrok nebude mít ničivý dopad na Zátopkovu kariéru. Nebyl by v té době první ani poslední, kdo by na svůj svobodný postoj vůči režimu fatálně doplatil.

Svoboda nebyla vždy samozřejmá ani ve sportu – a to je potřeba neustále připomínat. Svoboda a odvaha, to je, oč tu běží.

JAK SE SPRÁVNĚ PŘIPRAVIT NA BĚH

Cvičení dělá umění. Trénink je právě takovým cvičením. Učíme se v něm, abychom pak v závodě mohli ukázat, co umíme. Dobrá příprava je tedy první podmínkou sportovního úspěchu.

DESATERO PODLE EMILA



DALŠÍ
AKTIVITY

SVOBODA A ODVAHA, TO JE, OČ TU BĚŽÍ